CHODSKÁ VYCHÁZKA NA PEVNOST BOUDA
Tak se konečně podařilo.Co? No přece vycházka pro choďáčky a jejich kamarády v našem kraji.Celá zima je letos převlečená za jaro,všechny cesty dostupné a tak Curly,Sidova nevěsta naplánovala na 15.únor vycházku. Poradila se s námi,kam vyrazíme a volba padla na pevnost Boudu. Ve dvě odpoledne se v Těchoníně u Lesovny sešli choďáčci - Nik, Dark, Deny, Curly, Sid a já Dyk. A taky kamarádi jiných plemenných příslušností Arsi, Anuška a Baruška. Vyrážíme. Pepa se ujal vedení a jeho výklad o bunkrech i okolí dvounožci pozorně poslouchali. Já jsem měl jiné starosti. Moc se mně od samého začátku co vyskočila z auta líbila chďanda Deny.Myslím, že to bylo vzájemné, aspoň podle toho, jak se mnou koketovala. Proháněli jsme se po lese, až nás páníčci museli občas okřiknout. Sid tam měl Curličku, ale moc se jí teda nevěnoval. Jen u Boudy svolil, že se s ní vyfotí. Celou cestu na Boudu jsem se se všemi kamarádil,do chvíle než se švýcarák Arsi vynořil z lesa, odkud jsem ho nečekal. Probudil se ve mně ochránce smečky a od té doby jsem ho občas trochu okřiknul. Paničce se to nelíbilo a šoupla mě na vodítko. Stejně si myslím, že potřebovala trochu popotahovat a tohle byla jen záminka. Nahoře u bunkrů jsme viděli dokonce sníh,no, spíš něco jako parodii na sníh. Musím všechny kamarády pochválit, byli vzorní a malý dorostenec Dark taky všechno zvládl na jedničku. Bunkrů jsme viděli několik,panička dokonce říkala,že některé poprvé v životě a to tady žije už pěkně dlouho. U Lesovny jsme se rozloučili a bylo domluveno, že na velikonoční pondělí vyrazíme na Suchý vrch. Kamarádi, budeme se těšit, že se k nám přidáte. Hezké jaro vám přeje Dyk.
