Jdi na obsah Jdi na menu
 


JAK JSME JELI NA POHŘEB

Nejdřív to vypadalo, že víkend 23.a 24.července bude veselý, měla přijet Karlička. Jenže její táta Karel chytil vira a ve schránce jsme měli parte. Opustila nás teta Jarka a tak Radka rozhodla, že pojedeme do Brodu na pohřeb. Měla tetu ráda. My se Sidem jsme se moc chystat nemuseli, černou máme pořád na sobě. Cesta až do Napajedel byla v pohodě, ale z Jarošova do Hradiště jsme se vlekli celou hodinu. Totální ucpání. Do Brodu jsme přijeli před dvanáctou a to jsme ještě měli kupovat kytku. V pondělí o prázdninách. V jednom kytkovství Radce řekli, že odpoledne něco přivezou. Naštěstí byl pohřeb později, tak se to stihlo. Oblékli se do černého a zmizeli. Nás v krásných černých oblecích nechali doma i s Pepou. Zase někam slušný pes nesmí. Pepa nám to ale vynahradil a šel s námi na výlet. Ještě že ho Radka upozornila, že u rybníka musí být Sid na vodítku, to trdlo by se zase koupalo. Nevím, co na té vodě má, už plaval i v řece a to byla, prosím, pěkně rozvodněná. Šel se na cvičáku napít a hups už krauloval, naštěstí byl uvázaný, jinak jsme sháněli nové štěně, protože Sida by proud odnesl. Ale musím uznat, že mu to šlo. Frajer.          Nakonec jsme si i pohřbu užili, zavolali totiž Pepovi, abysme všichni tři přišli do hotelu na pohoštění s rodinou. Naše zůstalo u misky s vodou, kterou nám přinesla paní hoteliérová. Ovšem podle Sida zvolila špatné místo a když ji chtěl přestěhovat, všechnu vylil na koberec. Paní jen haha, hihi, to nic, přinesla prostěradlo, aby se voda vsákla do něho. Sid to vzal jako pozornos pro sebe, že jako pelíšek pro pána a tak si na něm ustlal.                                                                      Druhý den jsme oba s Radkou absolvovali socializační pochod ulicemi a po rynku. Já jsem dostal důvěru a mohl jít na volno, byl jsem vzorný. Sid vyštěkával každého psa, ale čím déle jsme šli, tak to řešit přestával. Radka ho pořád chválí, jak je šikovný, jak pěkně cvičí a vůbec. No, nevím poslouchat na slovo moje hobby není, mám přece vlastní hlavu a tak ji musím používat. Vlčku mně občas Radka říká.                                                                                                                                   Jedeme domů a přes Krosandru. Budeme se chlubit miminem. Ucpané Hradiště nás vyhnalo na okresky a tím jsme se zbavili otravných kamionů. Do Laškova jsme přijeli těsně po tom, co holky odjeli na nákup a tak se do jejich návratu o nás postaral jejich páník Laďa. Sid se ségrou Redy celou dobu řádili, zatím co já byl na vodítku a jen tiše záviděl. Když se Dana s Evkou vrátily, nastalo velké focení. Foťák cvak cvak  jel na plné obrátky. Nejdřív mimina a pak já. Radka, abych byl krásný, mně sundala obojek a to nastala moje chvíle. Na Krosandře mají hospodářství, těch pachů co neznám a chci poznat. Vypínám sluch a fungují mně jen oči a nos, čuchám a čuchám, že na mě volá panička ke mně ? Nevím, neslyším. A ejhle, kde se vzaly tu se vzaly - ovečky. Ve mně se probudil pastevecký duch, hurááá za ovcema.To vám byl fofr, během chvilky byly v boudě i se mnou. Sportovní duch se probudil i v Daně a během chvilky jsem byl z boudy jejím přičiněním venku a to už jsem dostal zase na krk obojek. Ženským to jako pasení nepřipadalo, prý spíš jako lov, ale já fakt chtěl jen pást. Byl jsem vrušený tím dobrodružstvím a Evička fotila. A tak vznikly moje nejkrásnější fotky. Po tomhle si ještě Sloupští troufli nám pustit na dvorek selátko divočáka Vendelína. Byl kouzelný a tak jsem si chtěl zase hrát, ale po předchozí zkušenosti mně to dopřáno nebylo. A ten prcek Sid ho ani neprohnal, asi ho budu muset trochu vycvičit sám. Bylo to krásné odpoledne, Radka říká, že se mám Sloupským omluvit, čímž takto činím a zároveň děkuju za krásný zážitek. Radka slíbila, že se za nějakými ovečkami pojedeme podívat. Asi do Helvíkovic, tam cvičí borderky na pasení. Jestli to dopadne, napíšu. Krásné prázdniny a dovolenou i za mimino Sida vám přeje Dyk                                                                                                                               

 

Náhledy fotografií ze složky Dyk a Sid na Krosandře

 

 

Portrét



Poslední fotografie




Archiv

Kalendář
<< listopad / 2017 >>