Jdi na obsah Jdi na menu
 


KV-Kolín aneb Mlha přede mnou i za mnou

V Kolíně jsme ještě nikdy nebyli a tak prý se tam mrknem. Sid bude ještě poskakovat ve třídě štěňat, protože půl roku bude mít v neděli a výstava je v sobotu. Já opět v vtřídě otevřené. Radka řekla, že posuzuje pí.Holmerová, která mě v Bobrovníku 2010 nominovala na stupně vítězů s V3.Tak to prý bude v pohodě. Jak strašně se mýlila. Začalo to už počasím, předpověď zcela selhala, místo sluníčka - mlha a celou cestu. Ještě, že Pepa tentokrát poslouchal paní v GPS, žádné bloudění se nekonalo. Zdálo se, že  Sideček cestu zvládne bez blinkání a zase ne, vysypal to ze sebe sto metrů před cílem, fakt šikulka, naštěstí můj vyčesaný kožich minul.                           Paní rozhodčí asi taky vstávala zadníma napřed, mračila se jako čert. Sid si z toho všeho nic nedělá, hlavně že je akce, že se něco děje. V kruhu se předvedl opět jako profík, okouzlil pohybem i postojem, který by mu mohli závidět i starší kolegové v čele se mnou. A tak si zasloužil VN1. A já čekal a čekal, běhat se nedalo, byl zákaz, no fakt otrava. Když jsem konečně přišel na řadu, oplatil jsem rozhodčí její nepříjemné pohledy stejnou mincí. Chtěl jsem jí jen ukázat, že na ni se taky dobře nedívá, když se ani jednou neusměje. A to jsem netušil, že ji přepadla vlčí mlha. Představte si, prý mám málo výrazné  znaky . A to prosím řekla ta, která mě v Bobrovníku před rokem přesunula z druhého místa na třetí, pro hodně výrazné znaky. Radka říkala, že ji picne. Taky jsem se poprvé za čtyři roky dozvěděl, že mám dlouhé uši  a krátké tělo. A toho si ještě nikdo z rozhodčích nevšimnul na žádné výstavě. Radka se už málem začala sápat po mém uchu, aby zkontrolovala tetování, jestli nejsem vyměněný, ale nejsem, jsem to pořád já Dyček mazlíček. Takže jsem dostal VD. Pravda, že už jsem ho dlouho nedostal. Ale mám slíbeno, že když se budu snažit a dostanu ještě jednoho CACe, tak už se vystavovat nebudu muset. Tak se do toho opřu a snad to vyjde. Ať se vystavuje Sid, když ho to baví. A fičeli jsme domů, protože Radka byla zmrzlá jak preclík a začaly ji bolet záda. Cesta byla se sluníčkem nad hlavou. Stavili jsme se na oběd a u Studeného nás Pepa vysadil a my šli procházkou domů. Fakt lepší než výstava.                               Krásný zbytek podzimu a velké těšení na sníh. Pěkné pozdravení i od Sida. Dyk                              POSUDEK - DYK:  silná kostra, dlouhé uši daleko od sebe, málo výrazné znaky, kratší tělesný rámec, měkčí bedra, hezky se prezentoval. VD                                                                                                                                                  POSUDEK - SID: nůžkový skus, velmi pěkné uši, dostatečně silná kostra, velmi pěkný v pohybu, správný hrudník, temperamentní  VN1

A před chvílí jsme se dověděli, že Sid si vybojoval medaili, kterou mu zapomněli předat. Huráá  Děkujeme všem fotografům za fotky. Radka,Dyk a Sid