Jdi na obsah Jdi na menu
 


VÍTĚZNÉ DUO BRNO

A zase jedeme. Ách jo. Prý na DUO Brno. Teda pro mě je to MONO Brno, naštěstí Radka zatím nepřišla úplně o rozum a jezdíme jen na jeden den. Stejně bych ten druhý zlobil. Ráno se Radka s Pepou k plotu pěkně klouzali po náledí, ale ani to je neodradilo, Pepa nastartoval a tak jedem. V autě jsem jak obložený chlebíček, přes boudičku, židle, batohy vůbec nevidím ven. Ještě že se musí čůrat. Jinak z té cesty nic nemám.                                                                                                     Brno se proměnilo v úplný psí Babylon, Radka řekla, že krize pominula, když viděla ta přecpaná parkoviště. Našim útočištěm se stal pavilon P a jak se později ukázalo, velmi dobře strategicky položený. Pepa postavil boudičku vedle Sunnynky, přilehla si k nám ještě Lukynka a Ajša. Samé chodské krasavice. V našem kruhu posuzoval nejdřív briardy pan rozhodčí z Francie a pěkně dlouho, vůbec mu nedošlo, že i my jsme přijeli na výstavu. Maloval se s posouzením, jak malérečka s vajcama. Skončil až v jednu hodinu. A tady se ukázalo, jak výhodnou pozici má pavilon P. Byl za ním prostor pro běhání a to my chodi moc rádi. Proběhnout se s kamarády, pokecat, poškádlit se, to vám hnedle zvedne náladu. A to sluníčko. Vůbec jsem si nepřipadal jak na výstavě. A tak jsem dobře naladěn, vstoupil ve dvě odpoledne do kruhu. Posuzoval pan rozhodčí F.Šimek, kterého od choďáků nikdo neznal a tak jsme byli plni očekávání. Po úvodním proslovu to vypadalo, že snad žádný z nás titul nedostane a Radka chtěla balit. Ale pan rozhodčí ji svým posuzováním bavil. Zůstali jsme tedy. Pravda posuzování bylo trochu netradiční. Ne podle pořadových čísel, ale když se proběhl kruh, vybral si pan rozhodčí toho, který se mu nejméně líbil a tak se občas stalo, že pes s V odešel bez pořadí a pes s VD měl 4. Ale všechno se upravilo.My jsme byli v kruhu třídy otevřené tři. Blaccoro, Cyr a já. Blek to měl za sebou nejdřív, dostal VD a šel. My s Cyrem jsme běhali a běhali. Pan rozhodčí se rozhodoval snad nejdéle. A ještě nikdy se mně nestalo, aby po mně rozhodčí tak šmejdil, jako tady. Paní Soldánová byla taky důkladná, ale toto? A já byl v pohodě, vyběhaný, vykecaný, no tak si sahejte pane rozhodčí, měřte si jak dlouhý mám čumák, širokou hlavu, hluboký hrudník, rovné nohy a klidně ještě jednou, mě tím fakt nemůžete rozházet. To bude horší s Radkou, jestli udýchá ta kolečka. A už stojíme a pan rozhodčí ukazuje k nám a andělský chór pěje: V1 CAC. Radka skáče radostí a muchlá se se mnou. a já si jen pomyslím, dnes jsem Ti tu radost udělat chtěl. A radost mají i kamarádi kolem, kteří nám to moc přáli - díky vám všem. No a Pepa ten se z toho vzpamatovává ještě dnes. Běhalo se potom o BOBa, ale tak vysoko my nemíříme a myslím, že pan rozhodčí ho nechal v těch nejkrásnějších tlapkách - Beatricce z Letinské kovárny.                Ještě mně Radka povídala, co říkal pan rozhodčí Šimek, když podepisoval diplomy. Moc se jí jeho slova líbila. Řekl: ,, Možná jsem posuzoval špatně, ale dělal jsem to s láskou, já je mám rád. ,,                                                                                                                                                            

A tak mám svého druhého CACe a prvního z mezinárodní výstavy.                                                     Tady je můj   POSUDEK:  ušlechtilý pes, dobrá hlava, správné úhlení, dobrá mechanika pohybu, korektní povaha.              Krásné dny vám přeje kamarádi Dyk

 

Náhledy fotografií ze složky DUO BR a akrobacie

 

 

Portrét



Poslední fotografie




Archiv

Kalendář
<< listopad / 2017 >>